Sacharidy a cukry nejsou totéž!

Ze všech stran se na nás valí informace o škodlivosti nadměrné konzumaci cukrů. Jindy se pak zase mluví opět o sacharidech a o tom, že jistou dávku sacharidů tělo pro své správné fungování potřebuje. Ovšem ne všem je znám rozdíl mezi cukry a sacharidy a mnohdy dochází k záměně těchto termínů.

SACHARIDY jsou polyhydroxyderiváty karbonylových sloučenin. Dle své struktury se rozdělují na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.

• Monosacharidy: jsou nejjednoduššími cukry. Patří sem například glukóza (hroznový cukr) nebo fruktóza (ovocný cukr)
• Oligosacharidy: jsou tvořeny dvěma až deseti monosacharidovými podjednotkami. Do této kategorie patří například laktóza (mléčný cukr), sacharóza (řepný cukr), maltóza (sladový cukr) apod.
• Polysacharidy: jsou nejkomplexnější formou sacharidů a jejich trávení trvá nejdelší dobu. Do této kategorie patří např. škrob, glykogen (významná vysokoenergetická molekula), ale také celulóza nebo chitin.

CUKR je hovorové označení pro SACHARÓZU, která se označuje také jako třtinový cukr. Tento cukr patří mezi disacharidy a skládá se ze dvou podjednotek: glukózy a fruktózy. Při konzumaci tohoto cukru se v těle uvolňují právě tyto dvě podjednotky, které jsou dále metabolizovány za vzniku velkého množství energie. 1 g sacharózy vyprodukuje 4 kcal. Problém nastává se chvíli, kdy tělo přijímá nadměrné množství cukru (sacharózy) bez odpovídajícího výdeje, na nějž by se uvolněná energie spotřebovala. V takovém případě se energie uloží nejprve ve formě svalového a jaterního glykogenu, ale následně také do tukové tkáně, což je příčinou obezity.

Které sacharidy zařazovat do jídelníčku?

Jak vyplývá z předchozího odstavce, konzumaci cukru bychom se měli snažit co nejvíce vyhýbat a to nejen v případě, že chceme mít krásnou postavu do plavek. S rychlým uvolněním cukru do krve souvisí také uvolňování molekul inzulínu do krevního řečiště, které mají za úkol transportovat molekuly cukru do míst, kde jsou potřeba. Častými výkyvy hladiny cukru v krvi však citlivost inzulínu k cukerným molekulám klesá a vy se tak můžete začít potýkat s diabetem 2. typu (cukrovka).

Cílem zdravého stravování je tedy konzumovat sacharidy, které budou na monosacharidové podjednotky (glukózu) metabolizovány postupně. Díky tomu se bude také energie uvolňovat postupně a tělo bude mít dostat času ji zužitkovat. Takovéto polysacharidy naleznete například v ovesných, pohankových nebo špaldových vločkách nebo celozrnném pečivu. Tyto potraviny navíc obsahují také velké množství vlákniny, která podporuje peristaltiku vašich střev.

Přehled vybraných sladidel:

Cukr - disacharid s rychlým uvolňováním energie do krve (včetně třtinového cukru)

Med - taktéž obsahuje rychlé cukry (glukózu a fruktózu), ale kromě toho obsahuje také velké množství zdraví prospěšných látek (vitamíny, minerály, aminokyseliny...)

Agávový sirup - nízký glykemický index díky vysokému obsahu fruktózy, ovšem ani zde bychom to s konzumací neměli přehánět. Rozhodně je ale vhodnějším sladidlem, než bílý cukr.

Rýžový sirup - tento sirup naproti tomu obsahuje vyšším množství polysacharidů a je tedy vhodnější, než sirup agázový. Kromě toho obsahuje také maltózu a glukózu

Stévie - přírodní náhražkou cukru může být rostlinka stévie, která se používá jak čerstvá, tak v sušené formě. Rostlina se totiž vyznačuje vysokým obsahem sladivých látek, ovšem nulovým množstvím sacharidů.